Mnohočetný myelom - je diagnóza bolestivá? Je vhodný hospic?
lorem ipsum...
Píšete o tatínkovi, který Vážně onemocněl zhoubným nádorem vycházejícím z krvetvorné tkáně — takzvaný mnohočetný myelom. Další onkologická léčba již v tatínkově případě není možná a lékař Vám nabídl možnost lůžkového hospicového zařízení. Vaše obavy se týkají možného tatínkova přání zemřít doma a s tím spojených možných obtíží při zvládání projevů tatínkovi nemoci, především bolestí.
Vážená paní Ivo,
lůžkový hospic ](http://www.cestadomu.cz/cz/adresar.html?categoryId=2&orderBy=label&orderDir=ASC&page=1) je určitě dobrou volbou — jde o zdravotnická zařízení plně zaměřená na nemocné v konečných stadiích nevyléčitelných chorob, ať již zhoubných nebo nezhoubných. Zdravotnický personál je připraven zvládat projevy pokročilé, nevyléčitelné nemoci a veškerá péče je zde zaměřena na tu nejlepší možnou kvalitu života, nikoli na jeho kvantitu — tedy prodlužování.
Ne všichni nemocní s nádorovými chorobami zažijí bolesti. Asi čtvrtina až třetina nemocných bolesti nemá. Myelom bohužel postihuje kosti a tato postižení bývají s bolestmi spojena a mhohdy jsou vlastně prvním projevem nemoci. Lékaři ale dnes mají velmi účinné léky, které nemocným pomáhají bolesti zvládnout. Tyto léky je velmi snadné používat i v domácím prostředí. Onkolog, respektive v tatínkově případě spíše hematolog (odborník na nemoci krvetvorné táně) by měl být velmi dobře s těmito léky obeznámen a měl by být schopen předepsat účinou formu i dávku tak, aby omezil bolesti na co nejmenší možnou míru. Obvykle dnes předepisují lékaři opioidy v náplasťové nebo tabletové (může-li nemocný polykat) formě — ty působí dlouhodobě — a ke zvládnutí bolesti, která se může objevit zcela náhodně přidávají krátkodobě působící opioidy, které si s takovou formou bolesti (jde o takzvanou průlomovou bolest) dovedou poradit. V případě bolestí způsobených postižením kostí se používají také další léky, jejichž účinek na bolest je vlastně jakýmsi žádoucím vedlejším účinkem. Paktický lékař může většinu těchto léků předepisovat. Záleží na jeho zkušenosti a někdy také možnostech spolupracovat s lékařem specialistou. Další možností jsou ambulance léčby bolesti, které bývají přidružené k některým nemocnicím, onkologové i praktičtí lékaři s nimi spolupracují. V domácím prostředí lze nemocnému podávat léky i formou infuze — to však často bývá možné jen za pomoci domácích hospicových zařízení .
Myslím, že by bylo dobře tyto obavy probrat jak s tatínkem, tak s jeho ošetřujícími lékaři, včetně praktického lékaře. Je moc dobře, že se snažíte být připraveni na možné komplikace a problémy. Ne vše, čeho se bojíme, se nutně stane a na druhou stranu můžeme být překvapeni tím, co jsme nečekali — i v tom dobrém. Určitě neváhejte a proberte vše s tatínkem i jeho lékaři. Ošetřující lékař nejlépe zná své nemocné, dosavadní průběh jejich nemoci, rychlost jejího zhoršování i reakce na předchozí léčbu.
Přeji Vám i Vašemu tatínkovi mnoho sil i odvahy v boji s jeho nemocí.
S pozdravem MUDr. Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
