Neshodneme se s mamkou, zda měl tatínek vědět, že umírá. Jak se s tím vnitřně vyrovnat?
lorem ipsum...
Dobrý den,
záleží na tom, s čím se potřebujete vnitřně vyrovnat. S tím, že jste s tatínkem nemohli mluvit o umírání a tedy vše včas zařídit nebo s tím, že maminka nedovolila diskuse o smrti? Že zemřel, když byl sám? Je docela možné, že zavolal a byl spokojený, že svou ženu ještě před odchodem slyší, ne tak nutně mu muselo vadit, že s ní o všem nemluví. Proto si myslím, že z lékařovy strany nemuselo jít o milosrdnou lež. Třeba tatínek opravdu zkusil, jak moc je jeho žena otevřená realitě, ale i když zjistil, že o tom s ní nemůže mluvit, mohl se s tím smířit. Mohlo se stát, že zkoumal, zda to jde, a pak přijal situaci tak, jak byla. Jistě měli s mamkou za léta soužití cit jeden pro druhého a mohli odhadnout, co spolu zvládnou nebo nezvládnou probrat.
Pokud byste potřebovala své pochybnosti a otázky zpracovat více, doporučila bych Vám konzultaci s psychoterapeutem, s kterým byste mohla v klidu a s podporou projít vše, co Vás k tatínkovu odchodu napadá a možná zvážit, zda to ještě otevřít s mamkou nebo ji nechat v přesvědčení, že to takhle bylo správně, i když na to máte jiný názor.
Zuzana Vondřichová