Po smrti otce mám úzkostné stavy. Rozpláče mě cokoli, co souvisí se smrtí. Co s tím mohu dělat?
lorem ipsum...
Píšete o nepříjemných stavech úzkosti a pláče, které zažíváte v souvislosti s tématem smrti. Tyto stavy Vás provází dva roky, od smrti otce. Vnímáte, že Vám to komplikuje život, zvažujete, na koho se obrátit.
Dobrý den,
přijde mi zcela pochopitelné, že Vám tyto stavy nezadržitelného pláče komplikují život. Představuji si, že může být hodně matoucí, když se taková reakce dostaví i v situaci, která Vás osobně zase tolik nezasahuje. Zmiňujete, že úmrtí otce proběhlo v čase covidových opatření, bez možnosti přímého rozloučení. Přemýšlím, zda jste měla sama za sebe příležitost rozloučit se sama (nebo i s rodinou) nějak dodatečně. Chtěla bych Vás podpořit v tom, že když okolnosti bohužel rozloučení neumožnily, nebrání to hledat svůj způsob rozloučení klidně i po dvou letech.
Pokud dlouhodobě zažíváme nějaké psychické stavy, které nám zasahují do života, je rozhodně na místě využít podpory odborníka. Ptáte se, co je to za téma. To si na dálku netroufám odhadovat, chci Vás ale podpořit, že k oslovení odborníka stačí zcela to, jak jste svou potíž popsala. Společně s odborníkem pak můžete objevovat, co je to téma a co byste teď pro sebe potřebovala, aby Vám bylo lépe. Podporu při zvládání úzkostí a návalu silných emocí nabízí psychologové a psychoterapeuté. Pokud byste se chtěla věnovat zejména zpracování úmrtí otce, můžete oslovit poradce pro pozůstalé.
Přeji Vám, abyste pro sebe našla dobrého průvodce v náročném období.
Barbora Váchová