Pokročilý plicní nádor s metastázami, doporučená radioterapie - jaká je prognóza?

Milá Kateřino,

bohužel Vám nemohu napsat, jaký bude další postup, nejsem onkolog a ani nemám o nemocné dostatek informací (histologický typ nádoru, celkový zdravotní stav nemocné atd.). Proto si určitě domluvte schůzku s ošetřujícím onkologem a na všechno se ho zeptejte. V tuto chvíli je však jasné, že žádný z onkologických postupů, ani ozařování, ani chemoterapie, nemohou manželovu maminku vyléčit. Jde tedy o paliativní léčbu, která má za cíl zmírnění symptomů a zpomalení postupu choroby, ale uzdravení nemocné není reálným cílem. Proto je třeba velmi pečlivě zvažovat, nakolik tato léčba opravdu uleví od obtíží a nakolik maminku zatíží svými nepříznivými účinky. Ani od alternativních postupů bych neočekávala žádný zázrak a doporučila bych je pouze tehdy, pokud si to sama nemocná bude přát.

Úkolem ošetřujícího onkologa je tohle pacientovi vysvětlit, aby se i nemocný sám po zvážení všech pro a proti mohl k navrhované léčbě vyslovit a říct, co si přeje a co nepřeje. Často totiž není jedna z možností správně a druhá špatně. Například mám podstoupit chemoterapii, která mi může prodloužit život například o měsíc či dva i s tím, že mi po ní bude nejspíš špatně a budu muset být často v nemocnici? Nebo se smířím s kratším časem doma mezi svými? Někdo hezky vyjádřil fakt, že lékaři by měli být odborníci na zdravotní stránku věci a tyto informace by měli nemocnému poskytnout, ale pacient je odborníkem na svůj život.

Proto, a nejenom proto, si myslím, že by bylo dobře, aby se manželova maminka o své diagnóze a nepříznivé prognóze dozvěděla. Mlčení ani mlžení nic dobrého nepřinese. Jednak si nemocný většinou stejně moc dobře svůj stav uvědomuje, cítí, že mu ubývají síly, vidí, že se stav nelepší, a pokud situaci nemůže se svým okolím sdílet, nedostává na své otázky férové odpovědi, cítí se často zklamaný, izolovaný a podvedený. Navíc má možná maminka věci, které by ještě chtěla vyřešit, dokončit, předat a které by měla udělat, dokud ještě může. Samozřejmě, že sdělení nepříznivé prognózy je velmi obtížné a mělo by proběhnout citlivě. Je to z mého pohledu opravdu spíše úkol lékaře než Vás nejbližších. Vaším úkolem jako rodiny je hlavně být mamince nablízku, podpořit ji a pomoci jí prožít čas, který ještě zbývá, co nejvíce tak, jak si sama přeje.

Přeji Vám a celé Vaší rodině hodně síly a myslím na Vás.

S úctou,

MUDr. Kateřina Menčíková