Polovinu pozůstalosti má dědit osoba, kterou stát nedohledal. Kdo tuto část zdědí?
lorem ipsum...
Dobrý den,
ačkoliv to ve svém dotazu výslovně neuvádíte, rozumím tomu tak, že zůstavitel sepsal závěť, v níž zůstavil celou pozůstalost dvěma osobám a ty měly dědit rovným dílem. Pokud je můj předpoklad správný, mělo by se na tuto situaci použít § 1504 občanského zákoníku, který říká, že podíl dědice, který nedědí a nemá v závěti stanoveného náhradníka, přiroste poměrně k podílům ostatních dědiců uvedených v závěti, a to za podmínky, že dědici jsou povolání k dědictví rovným dílem nebo všeobecným výrazem znamenajícím rovné podělení.
Jinými slovy, uvolněný podíl by měl přirůst k podílu žijícího dědice. Otázkou zůstává, zda je ve Vaší situaci naplněna podmínka, že dědici byli povoláni k dědictví “rovným dílem nebo všeobecným výrazem znamenajícím rovné podělení”. Podle zákona je totiž rozdíl, jestli zůstavitel v závěti napíše, že “tyto čtyři osoby budou dědit rovným dílem” nebo “každé z těchto osob připadne z pozůstalosti jedna čtvrtina”. V prvním případě uvolněný podíl jednoho z dědiců přiroste poměrně k podílům ostatních dědiců. V druhém případě je přirůstání uvolněného podílu vyloučeno.
V druhé z uvedených situací by uvolněný dědický podíl nepřirostl k podílu žijícího dědice, ale byl by děděn dědici podle zákonné dědické posloupnosti, tedy podle dědických tříd.
S pozdravem
Barbora Vráblová