Před 8 měsíci moje partnerka zemřela, rodinné vztahy utrpěly, hodně se změnily. Co dělat?

Dobrý den, Slávku,

začnu odpovědí na Vaši otázku na konci Vašeho dotazu. Ano, změna vztahů může být a bývá až taková dramatická. Ženy a mámy drží ty široké rodiny pohromadě, umí spojovat, sjednocovat, uhlazovat, vytvářet příležitosti k vzájemnosti i tam, kde se to zdá skoro nemožné. Ony to nedělají, ony to mají prostě v sobě. S nimi to přichází, ale také bohužel i odchází. A nikdo je v tom nemůže nahradit. My muži a tátové jsme důležití jinak, ale tohle nezvládneme, musíme se s tím smířit. Vaše snaha jistě nepřichází nazmar, je moc dobře, že se snažíte udržovat vztahy v širší rodině, ale nezbude Vám než akceptovat, že už to je a zůstane jiné. Vaši partnerku prostě nahradit plnohodnotně nemůžete. A možná je trochu ve hře i generační rozdílnost, skutečně ty nové generace jsou uzavřenější a daleko více se uzavírají do svých soukromých světů, to je dáno celou řadou okolností, s tím nenaděláme nic. Spokojte se s málem, buďte rád za každé setkání, které se vydaří a za každý vztah, který je trochu živý. A pro Váš pocit samoty i pro to faktické osamocení bude třeba hledat a nalézat ještě jiná řešení, než jen vztahy s dospělými dětmi. Porozhlédněte se po svém okolí, co se nabízí pro Vaši generaci, vzpomeňte si na staré kamarády a kamarádky, vydejte se do nových prostředí, světů a nových činností. Z Vašeho dotazu na mne dýchá Váš nemalý životní potenciál, uvidíte, zvládnete i tohle. Moc Vám to přeji!

Váš Jiří Černý