Před měsícem nečekaně zemřel tatínek, maminka si mnohé vyčítá. Jak jí mohu pomoci?

Dobrý den,

chápu, že je pro Vás těžké sledovat, jak se maminka trápí. Zároveň píšete, že maminka nechce pryč ze svého domova ani nevyhledává moc společnost. Může to být tak, že maminka prožívá své truchlení právě takto a je to pro ni to nejlepší. V krátké době po úmrtí (což měsíc je) může být jakékoliv rozptylování pozornosti pro pozůstalého rušivé až škodlivé. Pozůstalá manželka může po dlouhé době soužití se svým mužem potřebovat klid, zvykání v bytě na žití bez něj, tiché loučení, uspořádávání myšlenek. Na venek to je velmi smutné, ale může to být také hodně důležité. Jestliže spolu rodiče žili dlouho a tatínek byl výrazný člověk, může mamince nějakou dobu trvat, než vstřebá život bez něho. Možná ho zatím ani nepotřebuje nahradit. Mamince může chybět tatínek jako člověk a ne kdokoliv, kdo převezme jeho roli.

Doporučuji Vám, abyste se maminky spíš ptala, co potřebuje, než za ni vyhledávala řešení. Váš zájem a otevřenost ke způsobu, jak maminka bude chtít nyní svůj čas trávit, by jí mohl pomoci. Zkuste s ní být opakovaně v kontaktu, aniž byste hned nabízela aktivity. Můžete se jí ptát na její pocity a potřeby, mluvit o těch svých — i třeba o tom, že o ni máte starost a potřebujete od ní vědět, jak je to pro ni nyní nejvhodnější.

Maminka jistě může psychologa vyhledat, ale asi je dobré nechat jí volbu. Kdyby jí bylo těžko, můžete jí zatím nabídnout kontakt telefonický do poradny Cesty domů nebo může volat na některou z krizových linek pro dospělé. Cílem je, aby si maminka mohla sama určit, jaký druh pomoci využije.

Moje doporučení pro Vás mohou být možná příliš zdrženlivá. Vycházím z toho, že mnohdy je větší pomoc respektovat tempo a způsob truchlícího než aktivní tlak na rychlé zlepšení. Pokud by Vám připadalo, že je ale situace komplikovanější a hrozí nějaké nebezpečí, je jistě zcela namístě vyhledat další odbornou pomoc.

Zuzana Vondřichová