Příteli byla nečekaně diagnostikována rakovina. Nechce se mnou teď komunikovat. Jak se s tím vyrovnat?
lorem ipsum...
Napsala jste nám o nečekané diagnóze Vašeho přítele. Snažíte se vyrovnat s jeho závažným onemocněním, hrozící smrtí a hlavně s tím, že se partner nyní nechce vídat, nechce s Vámi komunikovat.
Dobrý den, paní Marcelo.
Je asi na místě být smutná, potýkat se s nečekaným a nechtěným nálezem. Přijmout smrtelnou diagnózu blízkého člověka není otázka hodin a dnů, chce to delší čas. Podobně je to u člověka, kterého se týká nejvíc, samotného Vašeho přítele. Jestli vůbec někdo někdy může tak těžký verdikt přijmout, rozhodně to nemůže být hned a bez potíží či citových výkyvů. V takové situaci se obvykle stává, že pacient potřebuje čas, prostor a zjednává si ho „hlava nehlava“. Některé vztahy nebo kontakty třeba odloží — často ty, které jsou nejnovější anebo nejsou tzv. vrozené (vrozené jsou vztahy s rodiči, dětmi a sourozenci). Prostě na ně nemá kapacitu. To ovšem neznamená, že lidi, kteří jsou takto „odloženi“, to dobře snesou. Také to neznamená, že nejsou pro nemocného důležití. Jen hledisko neúprosného času velí rozlišovat — a vztahy vrozené či dlouhodobé mívají více záležitostí k ukončování či loučení.
Je zřejmé, že Váš přítel je pro Vás důležitý a že rozchod tohoto typu nemůžete zpracovat v době několika dnů. Určitě je v pořádku, že se chcete k tomu vyjádřit, rozloučit se nebo se snažit ho podpořit. Byli jste si blízcí v době zdraví a není divu, že stojíte o blízkost i v době nemoci či umírání. Pokud mu chcete napsat, že na něj myslíte nebo že je pro Vás důležitý a jste ráda za to, co jste zažili (či něco jiného), jistě je to v pořádku. Vaše vyznání či podpora nejsou nic špatného. Důležité asi je, abyste zkusila — pokud to jde — respektovat jeho nárok, že nemusí přijít sdílení či odpověď z jeho strany. Jeho život je vážně ohrožen a je pravděpodobné, že způsob jeho myšlení či pociťování je odlišný od toho, který jste znala. Zvažte tedy, prosím, zda mu chcete dát najevo své city či podporu, anebo chcete něco od něho (ujištění o hodnotě Vašeho vztahu nebo třeba slova útěchy). Na oboje byste jistě měla právo, ale to druhé je teď možná mimo možnosti Vašeho přítele.
Je zřejmé, že i Vy strádáte, cítíte velkou ztrátu. Zkuste si najít pro sebe péči či sdílení tak, jako to lidé obvykle potřebují, když ztrácejí něco nebo někoho podstatného. Je normální, jestli to potřebujete. Jen Vám to asi, bohužel, nyní neposkytne Váš přítel.
S úctou,
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
