Proč lékař nepokračoval v resuscitaci?

Dobrý den,

nejprve bych Vám chtěla vysvětlit závěr lékařské zprávy – asystolie (vyjádřená kódem I469 dle mezinárodní klasifikace nemocí) znamená zástavu srdeční, tedy zástavu činnosti srdce. Pojmem „exitus letalis“ se vyjadřuje smrt. Ze zprávy tedy vyplývá, že ke smrti došlo kvůli srdeční zástavě. Proč ale došlo k zástavě srdce, není zjevné, příčin může být několik a přesnější určení přesné příčiny zástavy srdce může určit pouze pitva (zda šlo například o infarkt, plicní embolizaci či jinou příčinu). Pravděpodobně šlo o komplikaci či kombinaci komplikací chorob, kterými Váš dědeček trpěl.

Chápu, že je to pro Vás obtížná situace a snažíte se vypátrat, co se stalo. Rozumím i Vaší snaze zjistit, zda jste dědečkovi mohli nějak pomoci. Vzhledem k tomu, že mám jen velmi obecné a stručné informace, nemohu Vám poskytnout konkrétnější informace, ale spíše jen mé domněnky a dohady. Berte tedy mou odpověď jako dobře míněnou radu, jak se na situaci lze dívat.

Ptáte se nás, proč lékař nepokračoval v resuscitaci – domnívám se, že vzhledem ke zjištěnému stavu (rovná linie na EKG, aktuální stav a výčet chorob), bylo pravděpodobné, že ani při obnově srdeční činnosti by se nepodařilo obnovit životní funkce a dědečka přivést zpět k plnému životu.

Otázka na to, zda se smrt dala nějak oddálit, je velmi ošemetná, to já samozřejmě nevím, ale podle toho, co píšete, byl Váš dědeček opravdu velmi vážně nemocen, a ač se cukrovka ani ischemická choroba srdeční neřadí mezi tolik obávané nemoci, jako jsou například nádorová onemocnění, jsou i ony velmi nebezpečné. Kombinace a dlouhodobý průběh těchto chorob organismus postupně oslabují a vyčerpávají jeho možnosti přizpůsobovat se námaze. Správnou léčbou lze tyto projevy oddalovat, ale při určitém poškození srdce a cév jsou pak již změny nevratné a každá komplikace pak může být, jako v případě Vašeho dědečka, fatální – tedy smrtelná. Nemyslím si tedy, že bylo možné jeho smrt nějak odvrátit.  Moderní medicína je sice mocná, ale nikoliv všemocná, v některých případech není možné vrátit čas a zvítězit nad smrtí, ač věřím, že bychom si to mnozí přáli. Věřím také, že jste pro dědečka udělali vše, co bylo ve vašich silách.

Přeji Vám, aby ve vzpomínkách na dědečka nakonec převážily vzpomínky milé a příjemné a Vaše nejistota byla alespoň částečně rozptýlena.

S úctou a pozdravem
Jana Michlová