Rakovina plic - jaká je prognóza?
lorem ipsum...
Vaše maminka má nádorové onemocnění plic, které se bohužel rozšířilo do kostí, jater i mozku a byla léčena opakovaně chemoterapií. Během poslední chemoterapie se její stav ale zhoršil, měla poruchu krvetvorby a hodně zhubla. Poslední dny ani moc nemluví a Vy se ptáte, jak dlouho se ještě může trápit. Ptáte se také jak připravit děti na úmrtí babičky.
Vážená Martino,
protože jsem Vaši maminku neviděla, mohu Vám dát jen velmi obecnou odpověď. Chemoterapie je pochopitelně pro celý organismus velkou zátěží. Je vždy velmi důležité, pokusit se zhodnotit přínos takovéto léčby ve srovnání s možnými nežádoucími účinky. V případě Vaší maminky se zdá, že by možná bylo lepší, s další chemoterapií již nezačínat ani v případě, že by se její zdravotní stav opět vylepšil. Je samozřejmě obtížné na dálku určit, zda zhoršení maminčina zdravotního stvu je způsobeno postupem jejího nádorového onemocnění, podanou chemoterapií nebo kombinací obojího. Nejpravděpodobnější je třetí varianta a proto je i určitá naděje na mírné zlepšení. Maminčin organismus může být ale nemocí i léčbou již natolik vyčerpán, že tuto zátěž již nezvládne. V tom případě — píšete-li, že poslední dny maminka již ani moc nemluví, nevstane, neposadí se, může dojít k úmrtí i během několika hodin či spíše dní. Tyto odhady bývají ale velmi nepřesné a mýlíme se často ve smyslu plus i mínus. Bylo by moc dobře, abyste si s maminkou otevřeně promluvila, bude-li souhlasit. Někdy takový rozhovor uleví nemocnému, který sám cítí, že jej nemoc přemáhá, ale bojí se, aby nezranil své nejbližší. Zeptat se jí, jak ona sama vnímá svou situaci, zda je něco, co jí hodně trápí — nejen ve smyslu fyzických obtíží, ale třeba i strach o zbytek rodiny, strach z umírání. Vědět, co by si přála, kdyby se její stav ještě dále zhoršil. A i v případě, že již nezvládne Vám odpovídat, stojí za to, některé věci vyslovit nahlas — poděkovat, říci “mám Tě ráda, budeš mi chybět, společně to zvládneme” — druhému to může přinést velký klid.
Pokud jde o děti, záleží pochopitelně na jejich věku a povaze, ale obecně doporučujeme před dětmi mluvit otevřeně. To, že je babička hodně nemocná jistě samy vidí a vědí. Nemusíte se bát jim říci, že možná zemře. Dětem spíše ublíží, když před nimi něco zatajujeme. Mají velkou a bujnou fantazii a mohou si představovat děsivé věci, mohou třeba i cíti vinu za něčí nemoc a podobně. Můžete je nechat se s babičkou rozloučit, přinést jí dárek — obrázek a podobně. Ve většině nemocnic mohou děti přijít na návštěvu za nemocným. Děti jsou velmi přímočaré a někdy kladou jasné a naléhavé otázky, nebojte se jim po pravdě, přiměřeně jejich věku, odpovídat.
Vážená Martino, přeji Vám i Vaší mamince hodně sil.
S pozdravem
MUDr. Irena Závadová