Rodina chce, abych studovala do 26 ti let, aby matka mohla dále pobírat vdovecký důchod. Já žiji s přítelem a chci pracovat. Nevím, jak to matce sdělit.
lorem ipsum...
Píšete o tom, že Vám před čtyřmi roky zemřel otec a že studujete VŠ v podstatě jen proto, abyste Vy a Vaše matka nepřišly o sirotčí a vdovský důchod.
Dobrý den, slečno Hrubá,
jestli jsem to dobře pochopila, Vám o důchod nejde, zatímco Vaší matce ano. Rodina chce, abyste studovala do 26 let, ale Vy jste na škole nešťastná a nejraději byste jí nechala. Uvádíte také, že se Vám naskytla dobrá pracovní příležitost a že žijete s přítelem, tudíž jste na matce finančně nezávislá.
Zkuste se zamyslet nad tím, co Vám brání žít podle svého a studium na VŠ ukončit. Možná je to pocit zodpovědnosti vůči matce. Nepíšete, jak je na tom Vaše matka celkově finančně, tedy jak velkou újmu pro ni bude znamenat, když příjde o důchod. Pokud Vám v ukončení studia brání obavy ze snížení životní úrovně Vaší matky, můžete jí dle svého uvážení přispívat z vlastního příjmu.
Možná se ale jen bojíte výčitek, které byste musela vyslechnout, kdybyste studium ukončila. A možná sama pokládáte tyto případné výčitky za neopodstatněné. Potom to chce jen odvahu být dospělá a neodvozovat své sebehodnocení a sebeúctu od toho, jak Vás hodnotí Vaše matka.
Myslím si, že byste měla zvážit všechny varianty, podívat se na jejich klady a zápory a vybrat si tu, která je pro Vás nejpřijatelnější. Zhodnoťte ještě jednou, zda skutečně chcete s VŠ skončit a jestli toho nebudete jednou litovat. Pokud dojdete k tomu, že studium Vás skutečně vůbec netěší a dovedete si dobře představit svou budoucnost bez VŠ, domnívám se, že nemá smysl, abyste své síly nadále do studia vkládala.
S pozdravem
Saša Lammelová