Synovi bylo 1,5 roku, když doma umíral jeho otec na rakovinu. Nyní je mu 3,5 roku. Jak postupovat ohledně vzpomínek a tématu smrti otce?

Dobrý den, paní Karino,

dovolte mi nejprve vyjádřit radost z toho, jak přirozeně, dobře a správně si vedete. Přesně tak je to dobře — tématu o otci se nevyhýbat, nechat tomu přirozený spád, a když na to přijde, o tátovi mluvit. Jakmile budete samy s babičkou chtít, prohlížejte si všichni fotky a vzpomínejte u videa. Speciální iniciativu směrem k synkovi vyvíjet není třeba, život sám přináší dostatek příležitostí. Samozřejmě bude dobře, když na jeho vlastní otázky vždy odpovíte přiměřeně jeho věku. A nemusí to být žádné dlouhé vysvětlování, děti potřebují jednoduché a srozumitelné věty, které si mohou přivlastnit. Je správně, že téma tátovy smrti není tabu, o kterém se zásadně mlčí a zrovna tak je správně pocity smutku a ztráty nijak zvlášť neprovokovat a nerozdmychávat. Když ale samy přijdou, dejte jim prostor a čas. Slzy i smutek k životu přece patří. Je znát, že se necháváte vést citem a intuicí a že současně o situaci svého synka přemýšlíte s empatií a snahou o přiměřenost — to je ta nejlepší strategie.

S přáním hezkého času se synkem

Jiří Černý