Táta má rakovinu kostí, zasažená je i lymfa, má otoky nohou a hodně zhubl. Co bude dál?

Vážený pane Jiří,

je pro mne těžké dát Vám nějakou přesnější odpověď, protože informací o Vašem tatínkovi mám hodně málo. Ale z toho, co jste napsal, je zřejmé, že se tatínkův zdravotní stav zhoršuje a onkologickou léčbou se nedaří postup nemoci zastavit. Za této situace je někdy již rozumné v chemoterapii či biologické léčbě, která již není účinná, nepokračovat a postupovat čistě symptomaticky. To znamená pouze mírnit obtíže, které nemocného trápí. To však může nejlépe posoudit ošetřující lékař, který nemocného zná, má k dispozici výsledky zobrazovacích a laboratorních vyšetření a ví, jak nemocný na léčbu reaguje.

Z informací, které píšete, si myslím, že Váš tatínek se již nevyléčí a že možná již nemá mnoho času před sebou. Nechutenství a hubnutí opravdu k pokročilé rakovině patří a ani pitím Nutridrinků se nedá tento stav zvrátit. Tatínka bych proto do jídla nenutila, radíme pouze nabízet a hledat, jestli je něco, co by si dal alespoň trochu s chutí. Často nemocným přijde k chuti pivo, které je také dobrým zdrojem energie, nebo je třeba osvěží a potěší zmrzlina.

Otoky mohou souviset se zvětšenými lymfatickými uzlinami, o kterých píšete, i se sníženým stavem výživy a nízkou hladinou bílkovin, pomocí léků se dají ovlivnit většinou jen málo, pomáhá odpočívání s vypodloženýma nohama, také dělá dobře promazávání kůže, někdy i jemná masáž, pokud to není bolestivé.

Je třeba počítat s tím, že tatínkovi budou síly ubývat a že bude potřebovat čím dál více pomoci od ostatních. Bylo by dobré s ním probrat, zda chce být radši doma nebo v nějakém lůžkovém zařízení. Ošetřující lékařka nebo sociální pracovnice v nemocnici Vám může poskytnout informace, jaké jsou možnosti lůžkových zařízení vhodných pro tatínka ve Vašem okolí, v domácím prostředí může pomoci agentura domácí péče, pečovatelská služba nebo mobilní hospic. Kontakty na tyto služby najdete v adresáři služeb na tomto webu.

Každopádně se nebojte ošetřující lékařky ptát na všechno, co Vás zajímá a trápí a také tatínka určitě povzbuzujte k tomu, aby se ptal a aby mohl mluvit o tom, co si přeje a co nepřeje.

S pozdravem

MUDr. Kateřina Menčíková