Tatínkův zdravotní stav velmi kolísá. Jak mu pomoci? Je vhodnější, aby byl v hospici nebo v nemocnici?

Dobrý den, pane Radku.

Naprosto rozumím vašim obavám a nejistotě, kterou právě teď prožíváte. Z toho, co píšete, chápu, že tatínkovo onemocnění je velmi rozsáhlé a pokročilé a lékaři vyzkoušeli veškerou dostupnou léčbu k oddálení postupu nemoci. Ve chvíli, kdy se ukončí aktivní onkologická léčba, se mění také plán a cíl péče. Toto mi přijde jako klíčová informace.

Nemám detaily o tom, co Vám lékaři řekli o možném dalším postupu nemoci, ale cílem paliativní péče je mírnit obtíže, které samotné onemocnění přináší a snažit se zachovat maximální kvalitu života nemocného, který má neléčitelné život limitující onemocnění. V případě vašeho tatínka bych řekla, že prioritou je hlavně tišit veliké bolesti, které samotný nádor způsobuje. Měnící se stav, který popisujete, vídáme u pacientů v závěru života velmi často. Jsou dny, kdy se stav na nějaký čas zlepší, může následovat akutní zhoršení, vše se může střídat, ale ve výsledku nakonec celkový stav vždy progreduje, nemocný ztrácí soběstačnost a sílu a je čím dál víc závislý na péči druhé osoby.

Vnímám, že velmi znejišťující pro Vás musí být také naladění tatínka na zlepšení fyzické kondice, jeho pohled na situaci může být limitován a je to často přirozenou obrannou reakcí nemocných lidí. Někdy je velmi těžké kráčet stejným krokem s nemocným, být mu oporou a často to vyžaduje velkou dávku pochopení a trpělivosti. Chci Vás ale podpořit v tom, že pro tatínka dle mého názoru je zcela jistě nejlepší variantou péče v prostředí, které se specializuje na paliativní péči (lůžkové hospice či oddělení paliativní péče v nemocnici, možnou variantou může být domácí hospic, pokud byste se o tatínka chtěli starat doma). Zkrátka, aby to bylo prostředí, kde se tatínek cítí dobře a je správně vedená symptomatická terapie. Osobně si nemyslím, že by tatínek jakkoli v tomto stavu profitoval z hospitalizace na klasickém oddělení v nemocnici, je třeba si uvědomit, že by to s sebou přinášelo odběry krve, striktní nemocniční režim, sdílené pokoje s více pacienty, málo soukromí atd. 

Provázení posledními dny a týdny se věnuje brožura Jak být nablízku. Dole na webové stránce si jí můžete online listovat. Věřím, že Vám přinese další informace a podporu v tomto náročném období.

Pokud bych se vrátila na začátek mé odpovědi a shodli bychom se na tom, že společným cílem by byla snaha o maximální komfort vašeho tatínka v závěru života, pak jistě již nyní děláte to nejlepší, co v tuto chvíli můžete.

Přeji Vám mnoho sil a co možná nejhezčí čas strávený spolu s tatínkem.

S úctou

Helena Liscová