Zemřela mi babička. Jak se vyrovnat s pocitem, že jsem jí nevěnovala dostatek pozornosti a lásky?
lorem ipsum...
Píšete, že se cítíte smutně a trápí Vás, že jste se babičce za jejího života více nevěnovala a neprojevovala tolik pozornosti a lásky, kolik by jste si nyní přála. Mrzí Vás, že jste babičku více nepodporovala v jejích posledních letech, kdy byla často osamělá. Jako cestu vidíte vzít si z babiččina dobrého srdce inspiraci.
Dobrý den,
mrzí Vás, že jste se babičce nevěnovala a asi jste úplně nedoceňovala její přínos pro Vás a nestarala se víc o to, aby s Vámi měla kontakt. Stává se, že až zpětně vidíme, že jsme něco minuli, a je nám to líto. Připadá mi, že Vám babiččino úmrtí a její život v posledních letech nasvítily Váš život a Vaše hodnoty z jiného úhlu než jste to viděla předtím.
Úplně chápu, že jste se chtěla věnovat radostem běžného života a využívat toho, co nám současná doba nabízí. Je příjemné žít bezstarostný život a je fajn mít takové období. Je pak ale také snadné přehlédnout něco, co v té chvíli vnímáme jako zdržování nebo nepříjemnost a zpětně to vidíme jako důležité. Píšete, že babička by Vám to odpustila. Možná i tak se jí můžete v duchu nebo nějakým rituálem omluvit, kdybyste to vnímala jako součást vyjádření Vašeho blízkého vztahu k ní. I když už zemřela, můžete jí ještě vyjádřit lásku, vděčnost nebo omluvu, podle toho, co potřebujete.
Důležité také je, abyste odpustila sama sobě. Nemyslím to jako výmluvu nebo omluvu něčeho, s čím nesouhlasíte. Myslím to jako odpuštění toho, že jste se nezachovala tak, jak si myslíte, že by bylo správné. Chtěla bych Vás v tom podpořit. Píšete, že si připadáte jako nedobrý člověk. Nevím, jestli s tím souhlasíte, ale napadá mě, že dobří i nedobří lidé dělají chyby, nedobří jim ale nevěnují pozornost nebo si je omlouvají, dobří se z nich poučí a snaží se je neopakovat. Působí to tak, že cítíte, že byste to chtěla jinak a asi nyní budete věnovat vztahům jinou pozornost nebo jim dávat jinou váhu než předtím. Myslím, že je to hodně cenné poznání. Asi je pro Vaši spokojenost důležité nejen užívat si ty radosti s materiálními věcmi, ale i vědomí, že se nějak podílíte na tom, aby se lidé kolem Vás necítili osamocení nebo věděli, že na ně myslíte. Z Vašeho dotazu mi připadá, že nyní cítíte hlavně vinu. Přála bych Vám, abyste časem mohla cítit víc vděčnost, že jste si to mohla uvědomit a zařídit se v dalším životě podle těchto svých hodnot. A připadá mi moc hezké, že jste měla takovou super babičku, jak píšete.
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
